Posvícení se slaví ve výroční den posvěcení kostela. Traduje se, že první posvícení slavil při svěcení chrámu v Jeruzalémě král Šalamoun. Vzhledem k nejednotnosti oslav posvícení a tudíž nepracovních dnů v rámci císařství nařídil císař Josef II. roku 1786 po celé zemi slavit posvícení třetí říjnovou neděli po svátku svatého Havla. Odtud se odvozuje také často používaný termín Havelské posvícení, nebo také císařské posvícení nebo hody. V některých vsích pak si poddaní slavili oboje hody-svoje původní a ještě císařské.
Proč se mečovské posvícení slaví zrovna druhou říjnovou neděli, ani starousedlíci nevědí. Naše kaplička byla poprvé vysvěcena v květnu a podruhé v srpnu. Ani žádný z okolních kostelů není vysvěcen v tomto termínu a císařské hody to také nejsou.
Po dlouhém bádání jsme problém uzavřeli takto:
„Prostě se to hodilo. Sklizeno bylo a dlouho se už nic nedělo.
Tak proč se nezaveselit.“
Pravdou je, že my bychom dnes přivítali radši nějaký letní termín. Nemaje sálu, posvícenská tancovačka asi nebude. Ale veselit se, dát si koláče a kachnu, klidně můžeme.
